So I have bike with flowers, where is the problem?
It is slower than the bike i had in Koh Phangan island and it is too small that I cannot fit on it and need to sit on rear seat. On the other side routes are here much better, spped around 90 kph is not a problem (on the island the „safe speed“ was around 70kph.

At Nong Lung I saw „typical fisherman“ but no water buffalo around, so bit dissapointment. Even the boat rental was closed (anyway I would not trust it even if it was opened)

Seems to be a rule that whenever I rent a bike, it starts raining. I was waiting frm 11am to 1pm for the rain to stop and stillI got wet…

Hlavnim bodem dne (diky destive prestavce temer jedinym) byl klaster Wat Rong Khun, neboli White Temple.

Dalsim mistem na seznamu byl Singha Park – mistni pivovar (nepitelny patok), pestirna caje, i rekreacni park.

I kdyz uz se vyprselo, na presun na druhou stranu od mesta uz dost casu nezbyvalo, a tudiz jsem hledal co jeste podniknout v okoli. Khun Korn vodopad vysoky 70 metruukryvajici se v narodnim parku Lamnam Koh byl idealnim cilem.
Bohuzel jsem se jeste nepoucil a porad dokola se pred vstupem do lesa ptam lidi otazku na kterou nechci slyset odpoved – jestli tam ziji nejaka nebezpecna zvirata. Samozrejme ze tam jsou, jenom doufam ze mi treba nekdo rekne ne… Treba dnes mi bylo receno ze tam jsou jenom „baby“ hadi. No ja teda nevim, ale rekl bych ze kde jsou miminka, tam bude i maminka. Nastesti jsem v lese zadnou nepotkal a tahle asi 80 centimetrova prejeta na silnice uz nebezpecna nebude.

Svacino-veceri jsem zajistil cerstvym ananasem za 25 bhatu a pred navratem na hostel u klastera Wat Doi Khao Khwai, odkud byl nadherny vyhled na mesto i zapadajici slunce.