Nový Zéland dny 1 – 3: Queenstown

Ne ani až po příletu, ale už když se blížíte na letiště v Queenstown Vás udiví nádherné zasněžené vrcholky hor, novozélandských alp.

Z letiště jsem se svezl s jedním místním párem – paní se zrovna vracela z motodovolené po Japonsku.
Hned po příjezdu do města jsem zašel do Department Of Conservation zjistit jak vypadá aktuální situace ohledně Great Walks. Moc mě nepotěšili – Milford trek ani omylem, Rotteburn jen o trochu lepší, schůdný je snad jen Kepler trek, ale i zde je lavinové riziko vysoké. Jediná jistota je Hollyford trek, ale ten je jednosměrný a letenka z něj zpět do civilizace stojí 300 NZD pokud je letadlo plné, kolik je to mimo sezónu a letadlo by letělo jen pro mě mi říct nedokázala nebo ani nechtěla. No tak uvidíme, snad možná Kepler…
Odpoledne jsem omrkl centrum (pěkné horské městečko se spoustou obchodů s outdoorovým vybavením), pláž u jezera Wakatipu a před procházkou v parku jsem ještě zvládl i jednu svatební oslavu:)


Je neuvěřitelné jak se všechno točí kolem Pána prstenů. Hned na letišti Vám nabízí výlety za místy kde se natáčely jednotlivé scény, ve městě potom totéž, jen ve větším měřítku a k tomu ještě obchody se suvenýry plné strach nahánějících skřetích masek.

Na hostelu jsem doufal najít nějaké spolucestující s kým si vypůjčit auto. Bohužel všichni jedou hop on hop off autobusem Kiwi experience, který vypadá sice dobře a s častými slevami i dostupně, ale bohužel všechny zajímavé body autobus navštěvuje na cestě z Aucklandu na jih, opačným směrem se prakticky pouze vrací. To jsem moc nevychytal 🙁

V neděli jsem si jako trénink na Big Walk dal výstup na 1748 metrů vysoký Ben Lomond, odkud jsem si užil nádherný výhled do všech světových stran, i první společnost ptáka Kea, jediného papouška který dokáže přežívat v alpách a údajně nejchytřejšího papouška na světě.

Kdybyste si po cestě chtěli odpočinout


Celý kopec je propleten cyklostezkami. Nahoru lanovkou které se zde říká “Gondola” a potom už jen užít si downhill

Cíl 6-8mi hodinového výšlapu po pravici







Naposledy zamávat vrcholku a vzhůru dolů

Po návratu do města jsem ještě stihl otevřený obchod a koupil místní simku. To, že se v noci přesouval čas na letní jsem se já dozvěděl ráno při telefonu z domova – jak to mohli vědět v ČR když já to nevěděl na Zélandu nechápu, ale ještě víc mě udivilo když se jeden prodavač před pátou odpoledne divil že má padla, myslel si že má pracovat ještě hodinu! To si jako nikdo nevšiml že přišel do práce o hodinu později?!?

V pondělí 25. byl pro mě pátek 13., prostě den blbec se vším všudy, kdy se pokazilo naprosto všechno. Začalo to tím že půjčovna skútrů, která měla být otevřena denně od 9-ti do 5-ti měla ráno zavřeno. Jelikož se mi nechtělo čekat do odpoledne, říkal jsem si že se zkusím do 170 km vzdáleného Te Anau dostat stopem. Z města k letišti (jediná křižovatka odkud vede silnice už jenom mým směrem) jsem se dostal snadno. Zde už stopoval jeden Belgičan, ale společnými silami se nám ani během hodiny nepodařilo vůbec nic. Když už byl čas kdy půjčovna pomalu otevírala a já se měl vrátit do města pro skútr, napadlo mě že nemusím brát na týden levný skútr a od příštího víkendu auto, ale prostě vzít na celou dobu auto, což bude sice o trošku dražší, ale pohodlnější. Takže jsem zrušil rezervaci auta od příštího týdne a zarezervoval jiné auto ode dneška. V půjčovně vše vypadalo v pohodě jen do té doby než bylo potřeba zaplatit 700 NZD (12 000 korun) kauci, což moje karta odmítla. Samozřejmě, peníze nejsou protože mi ještě pořád nevrátili kauci z Austrálie… Nevadí, přes elektronické bankovnictví peníze převedu a do půl hodiny jedem. Jenže ouha, autorizační SMS pro přístup k elektronickému bankovnictví se někde ztratila, totéž druhá a třetí a když konečně přišla první byla už neplatná a já si zablokoval přístup! Na NZ byla sice 1 hodina odpoledne, jenže v Evropě 2 ráno a tudíž v bance nikdo nebude minimálně příštích 6 hodin:( Původně jsem si chtěl dát nějakou procházku, počkat do večera a doufat (proč jsem to neudělal?), ale jelikož jsem si nebyl jistý, jestli tu banku během dne zprovozním, rozhodl jsem se pro původní variantu se skútrem na tento týden a auto až od příštího – mezitím se to určitě vyřeší. Aby toho nebylo málo, tak jsem při stopování nebo v půjčovně ztratil pláštěnku na batoh, což těsně před 4 denním trekem v místě, kde prší 200 dní v roce, není úplně ideální. Jenže než jsem se dostal zpátky do města, půjčil motorku, natankoval a nakoupil jídlo (údajně v Te Anau není žádný větší obchod) byly 4 hodiny odpoledne a mně okamžitě po vyjetí začala být zima. A jelikož skútr nejel víc než 50 km/h (do kopce 30), zjistil jsem že se tam dřív než v 8 večer rozhodně nedostanu a to ani bez zastávek, ke kterým klikatá cestička kolem jezera přímo vybízela.

O půl 7. jsem kompletně promrzlý a promáčený z deště který právě začal zastavil na benzince a poprosil, jestli bych tam mohl skútr na týden nechat. Do Te Anau jsem se dostal stopem 🙁

Takže účet za dnešní den? Jelikož jsem za organizovaný výlet na Milford Sound s průvodcem a lodí v ceně nechtěl platit 120 NZD, zaplatil jsem 190 (50 za nepoužitelný skútr, 13 benzín, 48 autobus a 79 za lodičku)!, nachladil jsem se, zablokoval si přístup do internetového bankovnictví a ztratil pláštěnku!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..