Ráno jsem si dal rozcvicku v bazénu – co bys mohl chtit víc za 90 korun za noc 🙂 Popravdě jsem nečekal že v hotelovém bazénu bude škola plavání, ale proč ne, vešli jsme se vsichni.

Po prijezdu do pristavu v My Tho mi samozřejmě všichni tvrdili ze žádnou výletní loď uz nesezenu, na to ze jsem si mel koupit celý balíček ze Saigonu, a jedinou možností je soukromá loď za 600. Jako vždy když vám někdo něco podobného tvrdí, ani teď to nebyla pravda a já za hodinu odjížděl s malou skupinou za 150 korun.

První zastávkou byl jednorozcuv ostrov, kde začalo překonávání strachu:
Bod 1: alergie na včely
Na včelí farmě, medovy čaj plný vcelicek, tak proč si nepodrzet plastev

Bod 2: strach z hadů

Bod 3: jízda do noci v dešti dokud se motorka nerozsype – toho jsem se zatím neodvážil a zbaběle se schoval v motelu.

Normálně sladké moc nemusím, ale ručně vyráběným kokosovym cukrovinkam nešlo odolat.

Ochutnavka tropického ovoce (Sapodila, dragon fruit, guava) doprovázena tradiční hudbou:

Ochutnávkou ovoce nas doprovázela příjemná folklorní hudba 

Projížďka pod palmami – tomuhle ovoci se rika vodní kokos a chutná naprosto výborně.

Druhá zastávka na oběd byla na krokodyli farmě. Kromě krokodyliho masa nabizeli také zelvy, hady, nebo místní specialitu – sloní rybu.
Muzeum kokosu zase ukazalo kolik se jich v okolí pěstuje, ja co všechno se dá využít a jak jsou na něm místní závislý.

Ve vedlejším městečku Ben Tre jsem navštívil trhy – no prostě taková velká vietnamska tržnice, skoro stejná jako u nás, jen se susenyma rybama navíc.

Když začne pršet, okamžitě všichni zastaví, nasoukaji se do pláštěnek a pokračují dál – děje se to tak rychle že se mi to vyfotit nepodařilo. Ti co pláštěnky nemají, čekají pod mostem

Najeto 40km, déšť víc neumožnil…