Ke snidani jsem poprve v životě ochutnal bambus. Ono popravde, většinu veci ktere jsem za posledni měsíc jedl, jsem videl poprve v životě.

Po asi hodine cesty pres cajove plantáže jsme dorazili do vesničky kde bychom meli dneska spát. Nechali jsme zde vetsi batohy a na lehko vyrazili k vodopádů vzdálenému 2 hodiny cesty. Cesta pralesem se vrzy zacala svazovat tak prudce ze jsme byli casteji na zadku nez na nohou. Nic nepomohli ani hulky z bambusu, narychlo vytvořené macetou.

Po sestupu do údolí nastal další problém – přechod říčky. U prvního jsme si vsichni sundavali boty a brali je do ruky, tak abychom si je za řekou mohli suche znovu obout. To jsme ještě netusili ze behem prsti pulhodiny nas ceka takových přechodů asi 10… Samozřejmě hned u druheho prechodu jsme bud popadali do vody pri snaze preskakat po balvanech, nebo to vzdali a proste se brodili v botach. u vodopadu jsme dali svacinku
A pote se presunuli na misto oběda, kde se v říčce dalo dokonce i plavat. Jelikoz talirky a pribory se pred jidlem oplachovali v rece, nase ranni starost jestli si ve vode z vodovodu muzeme vycistit zuby nam teď přišla docela zbytecna…

Odpočinek u vody jsme si dnes neužívali jen my, i buvoli volili bahenni lazne.

Mistni motýli jsou opravdu nadherni, z tohoto zbyla jenom kridla
Temato jsou oblepene vsechny stromy a kere.

Po večeři (jack fruit, bambus, zelenina, ryze) se nam podarilo domluvit si mistni palenku „aje“ – flaška za 1000 kyatu (20 korun) je ferova cena za docela dobrou ryzovici 🙂