V noci jsem využil kvalitniho připojení k internetu a naplanoval program. Nocnim autobusem (všechny autobusy na jih jezdí z Southern Bus Terminal (Sai Tai Mai) do Chumphon a postupne se trajekty presouvat na stale jiznejsi ostrovy Koh Tao, Koh Phangan, Koh Samui. Pote zpet na pevninu do mesta Surat Tani, autobusem na zapadni pobrezi do Krabi, ostrov Koh Phi Phi a Maya beach kde se natacel film Plaz s Leonardem di Capriem a pote lezeni na skaly v Railey beach. Zjisteni, ze pusobenim morske vody je vetsina jisteni nedůvěryhodná, mista ktera zespodu vypadají jako dobre chyty rády využívají k odpočinku několika metrové kobry a nejbližší kvalitni nemocnice je vzdálena nekolik dni cesty mi lezeni trosicku rozmlouvaji. Kazdopadne odtud po 10 dnech poletim na sever Thajska do mesta Chiang Rai (+-30 hodin ve vlaku se mi opravdu travit nechce, letadlo by to melo i s prestupem zvladnout za 6), navstivim magicky trojuhelnik (hranici Thajska, Laosu a Barmy) a po silnici se presunu do Barmy (pokud dostanu viza…)
Rano jsem pred navstevou Marble temple 
obesel koruni palac (bohuzel v pondeli zavreny)
I kdyz Dusit zoo vypadala dobre, prijel jsem zvirata pozorovat v prirode. V kleci bych je mohl videt i doma.
Chram Wat Arun je uchvatny
rozhodne stoji za navstevu, za 50 baht (35 korun) vstupne i 2 x 4 bahty za prevoz trajektem pres kanal.
Emerald budha temple v komplexu Grand Palace je sice ještě peknejsi, ale 500 baht pozadovanych za vstupne uz stoji za zvážení.
Je neuvěřitelné jak moc Thajcane milovali sveho krale. Kdyz 13.rijna lonskeho roku zemrel, zeme vyhlasila rocni smutek. Doted na vas kralova podobizna kouka na kazdem kroku, 
obsypana davy lidi kteri se za nej modli. Zastup lidi v černém je kolem palace denně, i kdyz od kralovi smrti uplynulo 7 měsíců. 
Skoro stejna laska jako k nasemu prezidentu…
Den jsem zakoncil u Democracy monument
, odkud mi jel autobus (linky 79, 159, 183, 201, 511, 556) na nadrazi (za autobus jsem platil jen 17 baht, v taxi bych se musel hadat abych se dostal na 200) odkud se presouvam „do tepla“