Thajsko den 1: Bangkok

Nové město, nová země, nové dojmy…

Tak zaprvé je třeba říct že Bangkok je sice také velkoměsto v Asii, ale oproti Kathmandu naprosto odlišné. Uz jen to ze silnice jsou zde asfaltove namisto piskovych (neprasi se) a nepali se odpadky na ulici (muzete dychat) z nej dela misto o 50% čistší. Obchvaty jsou stavěny nad úrovní křižovatek a normální zástavby, tim padem je odlehceno provozu ve meste – z toho bychom se mohli poucit i my.

Dalsi veci kterou je potreba zminit je ze je tu horko. Strasne horko. Proste se neda dychat, boli hlava a je tak vlhko ze se clovek poti ani se nemusi hnout. Neco mi rika ze termopradlo a spacak do -5 stupnu asi jen tak nepouziju…

Jako byl cely Nepal o horach, Bangkok je o budhistickych chramech. Udejne je jich tu na 400, coz prebije i stovezatou Prahu.

Ženich v chramu

Hned rano jsem se nechal nachytat nejstarsim trikem na turisty „dnes je statni svatek, tuk tuky (taxi) jsou dotovane statem a cely den vas budou vozit temer zadarmo“ Samozrejme ze nic z toho neni pravda, tuk tukar vas sice zaveze k nejakym chramum a pomota se v ulickach aby vam to pripadalo ze s vami jede kdovi jak daleko, ale k chramu ke kteremu jste vy chteli to urcite nebude. Zajima ho jen zavest vas do obchodu, aby dostal svou zaslouženou provizi. Me zavezl do predrazeneho turistickeho informacniho centra. Listek na autobus mi nabizeli za 1600 THB (ten ktery kdyz si koupite sami stoji 650, jen je to bez vyzvednuti na hotelu), listek na vlak za 2000 (normalne stoji 1200) a samozřejmě tvrdi ze prave ted v plne sezone (zacina obdobi destu, sezona neni ani omylem) ubytovani sami neseženete a jedinou moznosti je koupit si to od nich spolu s listkem za cca 900 na noc (ja spal ve slusnem hostelu za 150) Pote co jsem z TIC vysel nastvany skrz ztratu casu jsem se nechal odvezt ke zlate hore, dal tuktukari dohodnute drobne a rozloucil se s nim (ano, byl trochu zklamay) Je neuvěřitelné jak maji tu historku o svatku dohodnutou mezi vetsinou lidi v celem meste…

Zlata hora neni hora ve stylu Petrina v Praze, ale umele vytvoreny kopecek na ktery vede 340 schodů (nutno podotknout ze kazdy schod je vysoky max par centimetrů, takze jit do nich je spis otrava nez ze by se clovek nejak nadelal) At tak nebo tak, rozhled je odtud pekny.

Po ceste k vlakovemu nadrazi (vsechny vlaky na jizni plaze a ostrovy jezdi z Hua Lampong nadrazi) jsem si koupil obed od 16ti lete holciny a jejiho 17ti leteho bratra. Kure na grilu za 25 THB (20 korun) bylo vynikající.
Podobnych „fast foodu“ je vsude plno. Za 20 THB jsem si nekolikrat denne kupoval nakrajene ovoce (cely ananas, meloun, nebo i ovoce ktere jsem nikdy predtim nevidel) 10 THB pote stoji pullitr vody.

Do parku Lumphini jsem se presunul metrem. Tady by se zase meli ucit od nas – metro je sice pekne a ciste, bohuzel je ale metrem propojena pouze cast mesta, do centra a zapadni poloviny nejezdi vubec nic, tam jsou obcane odkazani pouze na autobusy a turiste na taxi a tuk tuky.
Hned po prichodu do parku jsem si chtel najit peknou lavicku ve stínu a dát oddech nez se teplota trochu sníží. Bohuzel 2 tyto potvory ktere jsem vyplasil mi nedali usnout…
V parku sportuje obrovske množství lidí, je to neco jako Central Park v New Yorku. Mimo tisicu bezcu je zde několik posiloven, workoutovych hrist, plavecky bazen, kurty na tenis, badminton a misto se najde i na tanec.

Nasledoval presun k chramu Eravan Shrine jenon z venku prohlidka nejvyšší stavby Bangkoku Baiyoke Sky Hotel a konecne Victory monument.

Pokud by nekoho boleli nohy, v bangkoku maji skvely chodnicek na prokrveni

Vecer jeste rychla navsteva Patpong Night Market a kompletne unaveny zpatky na hostel.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..