Singapur je sice stát v jihovýchodní Asii, ale ostatním zemím, které jsem zatím navštívil, se vůbec nepodobá. Založil jej angličan Raffles a od té doby se rozrůstal jako nejmodernější město s velkým západním vlivem. Pyšní se označením nejčistší stát světa, což můžu s klidem potvrdit. Přestože většina obyvatel pochází z Číny, Indie, Malajsie a Myanmaru, úředním jazykem je angličtina. Na malém místě žije obrovské obrovské množství lidí – pro porovnání:
-Itálie je 4x větší než ČR, ale má 6x víc obyvatel.
-Taiwan je 2x menší než ČR, ale má 2x víc obyvatel.
-v Singapuru žije polovina obyvatel ČR na ploše 100x menší.

Platí se Singapurským dolarem a 1 SGD odpovídá asi 18 CZK

Jelikož jsem přiletěl v 1 ráno a metro jezdí jen do půlnoci, našel jsem si na letišti klidné místo s výhledem na ranvej, kde spalo dalších 10 lidí a přidal se k nim. Ráno mě probudil pohled na cedulky „prosím nespěte zde“ 😀

Po příletu je vhodné si za 5 SGD koupit EZ kartu na metro a autobusy. Je to sice nevratná cena, ale jízdné je s ní levnější a hlavně výrazně rychlejší, než si pokaždé kupovat jednotlivé lístky. Navíc ji můžete jako já prodat při odletu dalším cestovatelům a tím ji mít zdarma. Dobít se dá téměř kdekoli (7 11 obchody) a platit s ní můžete například i u McDonalda a odpustit si tak přepočítávání drobných.

Ubytování jsem měl domluvené přes CS u Indky Ritiky, přijel jsem před devátou ráno, dospal se a vyrazil na prohlídku města.

Po celém Singapuru najdete Food kurty – na jednom místě spousta prodejců rychlého občerstvení v cenách od 2,5 SGD za jídlo.

První zastávkou bylo obchodní centrum ION Orchard s mrakodrapem ION Sky, jež nabízí zdarma výhled na město z 55. patra.
Prošel jsem obchodní ulici Orchard, která je plná luxusních obchodních domů. Často se mi nabízelo porovnání s Dubají (luxusní obchody, hotely, mrakodrapy, show s fontány, atd.) Co rozhodně doporučuji je zmrzlina od pouličních prodejců. Za 1,2 SGD dostanete něco jako ruskou zmrzlinu (různé příchutě) buďto v oplatce nebo toustovém chlebu – chutná výborně.
Fort Caning je park na kopci, který ukrývá tunely jež za války sloužili jako velitelství armády, odkud také v roce 1942 přišel příkaz vzdát se japonským vojákům.
Národní muzeum mělo rozdělené expozice podle epoch. Už ve 30. letech 20. století byl Singapur velmi moderní město plné cizinců, jezdilo se automobily a hlavně pro přistěhovalce z čínského venkova to byl obrovský šok. 1942 – 1945 za okupace byla doba temna, nedostávalo se ničeho, přežít bylo těžké. 70. léta byla obdobím štěstí, expozice se zaměřovala hlavně na hračky pro dětí, jukeboxy a prostě na to jak si lidé užívali. V podobném duchu se nesla i expozice 1975 – 1985, vznikali supermoderní obchodní domy, zábavní parky, auto kina, atd.
Saint Andrew’s cathedral
Budova parlamentu, Národní galerie
Symbolem Singapuru je rybo-lev Merlion. Ten na promenádě chrlí vodu a je od něj nádherný výhled na luxusní hotel Marina Bay Sands.
Dále jsem chtěl navštívit Singapore City Galery, ale to nevyšlo protože zavírá v 5 odpoledne, a 4 poschoďový budhistický chrám Budha tooth Relic Temple, což vyšlo jen napůl, protože do vyšších poschodí se dá jít jen do 6ti odpoledne.
Co otevřené bylo je Chinatown – výborné levné jídlo, spousta lidí hrajících čínskou dámu (a ještě víc těch kteří je pozorují) a samozřejmě stovka obchůdků se suvenýry.

I tady jsem zjistil že opravdu nemám nejlepší načasování. Kdybych přijel jen o pár dnů později, mohl jsem na vlastní oči vidět zápasy mezinárodního poháru mistrů mezi mou oblíbenou Chelsea, Bayernem Mnichom a Interem Milan!