Nový Zéland dny 22-23: Cape Reinga

V sobotu ráno jsem s Veronikou a Tomášem vyrazili na sever. Cape Reinga má být jedno z nejpěknějších míst severního ostrova a navíc tam začali stavět dům, tudíž se vlastně pojedeme podívat k nim „domů“.
Jelikož počasí pořád ještě nebylo nejlepší, pro Aucklanďáky plážovým městečkem Orewa jsme jen projeli. První zastávka byla až v Plzeňské hospodě v Puhoi – celá vesnice z Plzeňska se sem v 19 století přesídlila, z pobřeží přijeli do vnitrozemí na lodi po řece díky přílivu.

Další zastávkou byly jezera Kai Iwi se super čistou vodou – díky dešti a větru i tentokrát ještě bez koupání.

typické maloměsto uprostřed ničeho
Na místních trzích nám předvedli jak večeři
tak trochu folkloru na korbě auta

Na Zélandu rostou některé obravdu velké a staré Kauri stromy. Stáří Tane Mahuta je odhadováno na 1250 – 2500 let a jedná se o největší z nich. Jeho jméno v Maorské řeči znamená „Lord of the Forrest“ a například objem kmene je 245 m3.

Jeden z Kauri stromů v muzeu / prodejně suvenýrů. Cení si jich celkem dost, stolek 28 000 NZD, gauč 40 000 NZD, atd.

Koupání nás čekalo až v bahnitých termálech Ngawha Spring. Za 4 dolary nedostanete jen nehorázně smradlavou vodu, ale můžete se i nahřát v až 43 stupňových bazénech.

Byli rádi že mě vidí 🙂
Cestou necestou – zastávka na oběd pod stromem jehož kořeny rostou na větvích

Večer jsme přijeli na pozemek Tomáše a Veroniky, kde postupně začínají budovat své království. Přivítala nás vynikající večeře – guláš z uloveného divočáka, který připravili Tomášovi rodiče, kteří se sem přestěhovali před 3mi lety.

Při karambolu napětí roste – hraje se o to kdo bude zítra připravovat snídani

Ráno jsme vyměnili městské auto za jeep a vyrazili na 90 mile beach – projížďka terénní čtyřkolkou po pláži a Te Paki dunách stála za to a dostatečně mi vynahradila v Austrálii vynechaný Fraser Island. Pláž je sice opravdu dlouhá, ale 90 mil to není (měří 88 kilometrů) – jak tedy ke jménu přišla? Dříve se vzdálenost měřila podle toho, jak dlouho trvalo koním přejít cestu – dejme tomu že šli 1 den a lidi věděli že by za den měli koně ujít asi 90 mil, tudíž pláž dostala své jméno. To že v písku se jim asi bořila kopyta a tudíž mohli jít pomaleji nikdo moc neřešil.

Poté jsme konečně dorazili na Cape Reinga – nejsevernější místo Nového Zélandu, pro Maori posvátné místo setkání (stýká se zde Tasmánské moře a Tichý oceán) a také výchozí/cílové místo pro Araroa trek – 3 000 km dlouhý trek přes celý Zéland ze severu na jih (pro tentokrát ho vynechám, ale příště!)

Rarawa beach s nádherně bílým pískem mi zase vynahradila Australskou Whitehaven beach na ostrově WhitSunday.

Vynikající domácí řízky s bramborovou kaší od Tomášové mamky se jako oběd před procházkou po pozemku hodily – je opravdu obrovský, jsou zde kopce, údolí, džungle… Už se těším na příští návštěvu 🙂

Po cestě k domovu jsme zastavili u St. Paul Rocks – 20ti minutový výšlap na vrchol s výhledem na pobřeží stál opravdu za to.

Stejně jako vyhlídky na pláže a vesnice Te Ngaire a Matauri Bay při scenic drive.

Poslední povinná zastávka na záchod zmodernizovaný židovským umělcem Hundertwasser (pro kterého je záchod velmi speciálním místem k meditaci, podobně jako třeba kostel) byla v městečku Kawakawa (stavěli jsme zde i po cestě na sever, jen záchod nebyl v info centru ale v „kozím kafé“)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

*