Trošku mě mrzí že z ostrova Maratua odjíždíme o den dřív než bylo plánováno, hlavně proto že jsem byl třemi studentkami pozván na odpolední výlet na ostrov:) Jenže zítra bysme museli soukromou lodí, zatímco dnes jede 3x levnější veřejná doprava – a to se neodmítá.

Jak je možné že na levé straně sedí jen 4 lidé zatímco na pravé 6 a přesto je loď nakloněna na levou stranu? Vlevo sedí starosta, asi se dobře má 🙂

Odpoledne jsem prošel město Tanjung Redeb – je neuvěřitelné jak jsem během pár dnů v Singapuru dokázal zapomenout na všudepřítomnou chudobu a špínu.

Zajímalo by mě kdo učí místní děti angličtinu a proč jediné co umí je „hej mistře“ (což na vás křičí úplně všichni, od pobíhajících dětí, odpočívajících dospělých i lidé projíždějící v autě nebo na motorce)? Připadá mi to jako by chtěli dělat rozdíli mezi lidma, něco jako „pan“ a „pátek“ v Robinson Crusoe, místní jsou sluhové bílých pánů, což se mi ani trochu nelíbí.

Podařilo se mi sehnat sehnat suroviny na bramboráky s pikantní masovou směsí – jen bylo složité vysvětlit paní zelinářce že chili papriček chci 2 kusy, ne 2 kila 🙂

Hanka zvládla od sousedů vypůjčit žehličku – stačilo jen počkat do noci až eventuelně začne fungovat elektřina a teoreticky jsem mohl během pár minut nažehlit na batoh vlajky navštívených stát (namísto zdlouhavého přišívání) Dopadlo to nade všechna očekávání – ani jedna nažehlovačka sice nedrží, ale za to můžu zašívat propálené díry na batohu 🙁

Jo a zítra budeme mít na oběd vepřové. Jak je možné sehnat v muslimské zemi (kde se prasata nechovají ani se neprodává) vepřové? Kamarádi od vedoucího rangerů ulovili v džungli divočáka 😀